Třešť na Jihlavsku není jenom městem betlémů. Do tamní historie se zapsal také Franz Kafka, silná židovská komunita nebo se tu narodil představitel pana Tau Otto Šimánek.
Původní jádro Třeště vzniklo na přelomu 12. a 13. století na potoku Třeštici, kde se křižovaly dvě obchodní cesty. Založení městečka Třeště s jeho židovskou obcí souviselo nepochybně s objevením a královským dolováním stříbra na Jihlavsku. V průběhu dalších století Třešť několikrát změnila majitele, patřila rodu Šternberků, Vencelíků, nejdéle ji vlastnili Herbensteinové a posledních sto let do roku 1945 patřila rodu Wenzel-Sternbach. Na konci druhé světové války zde došlo k povstání, které bylo potlačeno oddílem SS a poté bylo popraveno 57 zdejších občanů.
Po bývalé židovské obci se zachovala empírová synagoga, vystavěná po velkém požáru města v roce 1824. V ghettu stávalo na sedmdesát domů. S třešťským židovstvím souvisí pobyty Franze Kafky ve městě. Pobýval u svého strýce Siegfrieda Löwyho a pravděpodobně tu vznikl i jeho román Venkovský lékař. Židovský hřbitov musel být dvakrát rozšířen a celkem se tam nachází kolem 1200 barokních a klasicistních náhrobků s hebrejskými nápisy. Nejstarší z nich je datován do roku 1705.
Nejstarší památkou v Třešti je kostel sv. Martina, u kterého se nachází také fara, kaplanka a také kostnice. Od něj vede pak křížová cesta se čtrnácti zastaveními až k Šibeničnímu vrchu. Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské byl založen v 16. století jako německý luteránský kostel. Na vnější zdi je renesanční náhrobek rytíře s erbem polovičního lva.
V městském muzeu zaujmou návštěvníky doklady lidového třešťského betlemářství, které se v městečku rozvíjelo od 18. století. Původně jen kreslené a kolorované figurky přešly v průběhu 19. století k náročnému řezbářskému provedení.
Foto: město Třešť, archiv Vysočina Tourism, m - ARK
